Kostel svatého Petra a Pavla (Nový Hrádek)

Kostel svatého Petra a Pavla
	Kostel svatého Petra a Pavla
Místo
Stát	Česko
Kraj	Královéhradecký
Obec	Nový Hrádek
Souřadnice	50°21′28,82″ s. š., 16°14′35,67″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Diecéze	královéhradecká
Vikariát	Náchod
Farnost	Nový Hrádek
Užívání	pravidelné
Zasvěcení	svátek svatých Petra a Pavla
Architektonický popis
Stavební sloh	baroko
Výstavba	1721–1723
Další informace
Ulice	Náměstí
Kód památky	46578/6-1828 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Petra a Pavla je římskokatolický farní kostel v Novém Hrádku. Je situován na severozápadním okraji náměstí.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o kostele na Novém Hrádku je z 18. 7. 1362, kdy patron kostela v Zákraví ustanovil faráře ke kostelu v Hrádku. Současný kostel sv. Petra a Pavla je z roku 1723, kdy byl původně dřevěný kostel přestavěn v barokním slohu. Je dílem Jana Blažeje Santiniho.

Inventář[editovat | editovat zdroj]

Hlavní oltář s bohatou figurální a plastickou výzdobou pochází z 1. poloviny 18. století a je patrně dílem řezbáře z okruhu Matyáše Bernarda Brauna. Na bočních brankách jsou sochy sv. Vojtěcha a sv. Prokopa, který má nohu na hlavě čerta. V nástavci oltáře je plastika Boha Otce a holubice symbolizující Ducha svatého. Na oltářním obraze, jehož autorem je zřejmě Petr Brandl, jsou patroni kostela. Kazatelna je ze stejné dílny jako hlavní oltář, na ambonu jsou reliéfy evangelistů - Matouše, Marka, Lukáše a Jana, a nápis o renovaci v roce 1941. Křtitelnice je barokní, pískovcová, kalichovitého typu. K nejstaršímu dochovanému inventáři patří boční portálový oltář sv. Josefa na epištolní straně z konce 17. století, který byl původně hlavním oltářem starého kostela. Oltář Panny Marie na evangelijní vítězného oblouku je rokokový z 1. poloviny 18. století se sousoším Madony s Dítětem a sochami sv. Václava (se štítem a kopím) a sv. Víta (s kohoutem a knihou) po stranách. Na pravé straně presbytáře je dřevořezba sv. Jana Nepomuckého, na jehož hlavu nese orel visací zámek jako symbol mlčenlivost. Jejím autorem je jeden z nejvýznamnějších Braunových žáků Ignác Rohrbach. Empírové lavice jsou z 1. poloviny 19. století.

Varhany[editovat | editovat zdroj]

Původní varhany byly vyrobeny králickým varhanářem Kašparem Welzelem v roce 1744. V průběhu historie byly několikrát upravovány - Josefem Vanickým z Třebechovic - ten zhotovil volně stojící hrací stůl a Josefem Kobrlem. Tehdy byly varhany částečně zromantizovány. V roce 2012 proběhla generální oprava Ivanem Červenkou z Jakubovic u Lanškrouna a oprava varhanní skříně panem Machem z Červeného Kostelce, která vrátila rejstříkovou dispozici do doby zpět před Kobrleho romantizací. Varhany mají krátkou oktávu. Na konci roku 2016 byl nainstalován nový plovákový měch.